Prosinec 2016

Měl jsi krásné srdce

4. prosince 2016 v 22:05 | yuu.
Byla jsi duše a byla jsi nádherná. Čistá a nevinná, jak první prosincový sníh. Kráčela jsi světem, lesy, louky a hory, byla jsi osvěžena pramínkem, který vyvěral ze skály, viděla jsi modř oceánů a jezer..

Bylo jsi srdce a bylo jsi krásné. Živé a zdravé. Potkávalo jsi nevinné duše a spolčovalo se s nimi. Hledalo jsi cestu k harmonii vašeho vztaho.

Byla jsi mysl. Nezaslepená mysl.
Bylo jsi tělo. A bylo jsi dokonalé.

Dokonalé tělo, hříšná duše, hříšnější srdce. Kam se poděla ta nevinnost a krása, která zde bývala? Kdo ji vzal, vymýtil, zničil?
Viděla jsem tvoji duši, byla krásná a čistá, měl jsi nevinné srdce, tvé oči jiskřily všemi možnými barvami, tvůj úsměv byl široký a upřímný. Tvá duše a srdce, nejcennější poklad, který jsi v sobě nosil, byl vykraden.
Místo zlata a diamantů v podobě upřímnosti, lásky, loajálnosti a srdečnosti, tu zbyla jen špína ukrytá pod krásou všech tvých vlastností. Lži a přetvářka, přehnaná hrdost a pýcha. Prach téhle bídy pomalu zahalil tvoji, kdysi tak krásnou, tuhlici s kameny a kovy..
Duše odporná, srdce prohnilé, důležitost těla dokonalého.
Jak moc ti záleželo na tvé perfeknosti, až své srdce jsi ztratil v prázdnotě a duši jsi uvrhl do stínu.
Jak vzdát se můžeš lásky pro svou pýchu a hrdost..
Srdce jsi mi zlomil..


fml

1. prosince 2016 v 22:44 | yuu.
je to krasne -

prvni pohled
prvni dotek
prvni polibek

a nakonec to vzdy skonci