Občas to prostě přejde

3. března 2018 v 11:20 | yuu.
Venku svítí zimní slunko a na šatech ti rozkvétají červený květiny. V ústech máš chuť kávy a z okna výhled na červenou pražskou střechu. Hlava se ti točí a v srdci máš klid. Je ti fajn.
A ačkoliv jsi unavená, víčka se ti klíží a hlava se ti motá, máš pocit, že svět je krásný a že život, jó, život, ten je z ničehonic tak jednoduchý. Protože k němu vlastně nic nepotřebuješ. Potřebuješ jen žít. Proplouvat každým dnem, řešit problémy ve chvíli, kdy se objeví a nedělat kolem nich velké haló. Přijímat věci, které k tobě přijdou bez pozvání, jako ten host, kterému se říká "Cizí." Uvítat ho s úsměvem, nechat ho posedět a pohostit ho krajícem dobrého chleba s máslem. Až přijde ten správný čas, odebere se zpátky do svého domu. Stejně jako ti další srdcetíživí hosté, smutné myšlenky, pokleslá nálada, nevrlost..
Hlavně myslet pozitivně! To je oč tu běží! Soustředit se na to krásné, co bychom chtěli, on nám to pak Vesmír splní. Jen stačí věřit a udělat pár kroků, vyjít vstříc svému snu. Ale zároveŇ pamatovat, že některé věci k nám nepřijdou tak, jak bychom si přáli. Tedy, nebýt potom zbytečně zklamaní!

Mrzne, před bytem mrtvý holub, na nohou černé punčochy, zdá se, jakoby jaro přicházelo. Vychladlý kafe a rýmička.
A víte co je na tom nejlepší?
Ten upřímnej úsměv na tváři.

Pěkně nám ten březen začíná.
 


Komentáře

1 K. K. K. K. | Web | 3. března 2018 v 15:33 | Reagovat

Zdá se, jakoby jaro přicházelo, ale ještě je hodně daleko. Už by to ale bylo třeba.

Moc se mi líbí tvůj minimalistický design.

2 Black Strange Black Strange | Web | 8. dubna 2018 v 23:49 | Reagovat

To je pravda no

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama